Postní měsíc, kdy velká část muslimů ve dne nejí a nepije. Přinejmenším na veřejnosti.

V konzervativnějších státech má mnoho obchodů a restaurací přes den zavřeno. Otevírá se až večer, protože muslim nesmí jíst od úsvitu do soumraku.

Připomínka proroka Mohameda

Ramadán je devátým měsícem muslimského lunárního kalendáře a 1,3 miliardy muslimů ve světě si půstem připomíná, že na počátku tohoto měsíce zjevil Bůh proroku Mohamedovi první poselství.

Ramadán má být vyhrazen posilování zbožnosti, meditacím a urovnávání konfliktů mezi muslimy. Kromě zákazu jídla a pití přes den by rovněž neměli používat parfémy, souložit, mluvit vulgárně, hádat se, pomlouvat a jinak škodit dalším muslimům.

Podobně jako křesťanské Vánoce je však i muslimský Ramadán stále více spojen s utrácením a nakupováním. Především obchody s potravinami zaznamenávají nárůst tržby. Kupují se hlavně datle a sladkosti. Proto můžete často vidět v Emirates Market slevy s cedulkami Ramadán.

Restaurace jsou v noci plné

Žije se spíše v noci než ve dne. Například v Egyptě televize nasazují nejsledovanější seriály a pořady o půlnoci nebo dokonce až k ránu.

Restaurace a hotely nabízejí večerní ramadánové hostiny, tzv. iftary. Sehnat po setmění volné místo ve vyhlášených restauracích v Casablance, Káhiře, Rijádu, Teheránu, Jakartě a mnoha dalších městech je velmi těžké.

„Ramadán se mění z náboženského měsíce na kulturní a společenskou událost. Víra se využívá ke komerčním účelům,“ řekl manažer Muhammad Kuvajs z Dubaje deníku New York Times.

Kromě toho je ramadán také měsícem s větším počtem dopravních nehod. Pramení to z vyčerpání, které zejména v podvečer doléhá na řidiče, kteří celý den nejedli a nepili.

Unvitř islámského světa ale často propukají spory o to, kdy má půst vlastně začít. Někteří muslimové se řídí podle rozhodnutí duchovních v saúdské Mekce, jiní více věří nazorům egyptských specialistů. V Pákistánu o začátku rozhoduje vládou ustavená komise.